Právě jsem se vrátil z velmi zdařilého vodáckého kurzu se školou, a protože to byla akce značně legendární, tak jsem si řekl, že by bylo dobré i sem na KGMK napsat krátkou zprávičku. Cestou tam (vlakem do Vyššího Brodu) mě provázela nejistota, jaká asi bude srpnová Vltava se skupinou 48 lidí. Naštěstí moje obavy z nesnesitelného počtu lodí se ukázaly být zbytečné, jelikož ne příliš příznivé počasí (větrno a mraky celou dobu hrozící deštěm) spoustu pseudovodáků odradilo a navíc naše velkovýprava se ihned po odjezdu rozpadla na menší skupinky, které se pouze občas potkaly v hospodě a v kempu. Co se týče ujetých kilometrů, byla to rychlá jízda, jelikož jsme za nedělní odpoledne, celé pondělí a úterý ujeli bezmála 70 km. Nutno ovšem říct, že řeka byla v poměrně slušném nadstavu a tekla jako zběsilá. A teď popořadě: V neděli odpoledne jsme vyrazili v Vyšáku a prakticky se nezastavili až do Rožmberka, kde byl v kempu rozložen tábor. Bohužel za důsledné pomoci svého háčka Míry jsem se cvaknul na svém oblíbeném jezu nad Rožmberkem, na což díky mizernému těsnění sudu doplatilo prakticky veškeré oblečení a především spacák, který pořádně doschnul až doma na sušáku. Ale nejsem z cukru. Druhý den nás čekala cesta z Rožmberka až do „kempu“ cca 3 km za Český Krumlov, kde je v zákrutu řeky menší loučka patřící místním skautům a sloužící jako kemp vybavený dosti podobný tomu ve Slaníku na Otavě. Vřele tohle místo doporučuji, je tam nádherně. Ke druhému dni ještě malá perlička z Krumlovských jezů. Na jezu pod zámkem jsem neviděl nikoho z našich udělat se při sjíždění, zato jsem byl svědkem toho, jak se jedné dvojici podařilo udělat se při přenášení lodi kolem jezu. To je myslím počin hodný zanesení do kronik. Třetí den jsme dojeli do zlaté korunu, kde jsme poobědvali (hospoda sice trochu dražší a porce poměrně malá, ale zato naprosto grandiózně delikátní) a vyrazili dál do míst, kterými jsem ještě na lodi nikdy neproplouval. Velmi příjemně mě překvapila řeka pod zlatou korunou, která tekla krásným hlubokým údolím plným skal a peřejí (která byly poznat spíš podle vln, ale podle kilometráže tam někde pod vodou byly). Naším posledním nocovištěm se stal kemp v Boršově nad Vltavou u Budějovic. Zde jsme si večer zpříjemnili návštevou hospody, následným koupáním v noční řece a přenocováním pod širým nebem. Posledním úsekem cesty bylo asi 5 km do Budějovic, kde jsme naložili lodě a tradáá domů. Výprava se podařila opravdu velmi a nelze jí vytknout prakticky nic, snad kromě tak trochu moc ukeccaného a lehce nemotorného háčka. Smutným faktem také je, že jsem na vodě neměl foťák, kterýmž to pádem nemám žádní fotky. Pár od kamaráda je jich tu:http://www.facebook.com/#!/album.php?aid=243813&id=674752032