Do italské provincie Trentino jezdíme za ukojením lyžařských choutek už několik mnoho let. Jde o oblast kolem Val Gardeny, nedaleko proslavené Cortiny d’Ampezzo, kde se v roce 1956 konaly zimní olympijské hry. Tentokrát jsem jel pouze s tátou, jako pokaždé jsme nocleh hledali v nevelké vesničce jménem Arabba, ležící mezi obřím masivem Gruppo di Sella na jedné straně a ledovcovou stěnou nejvyšší hory italských Dolomit Marmoladou (3344 m n. m.) na straně druhé. Počasí nám ten lednový týden výjimečně přálo, pouze jeden den nebylo příliš slunečno, ale jen přes poledne, což jsme vyřešili šalamounsky obědem v jedné z mnoha místních horských restaurací, v nichž si běžný lyžař může dát kromě většinou dobrého jídla i pití, jež je Italijáno typýčo, neboli tradiční čtyřeurové bombardino, čili smíchanici vaječného koňaku s horkou vodou a šlehačkou. Nejvyšší horu Marmoladu jsme se pokusili dobýt hned nadvakrát, poprvé ale naše cesta skončila na předposlední přesedací stanici lanovky, kvůli větru se dál nejelo. Druhý den se naopak vyčasilo a na Marmoladě překvapivě ani nefoukalo, což se nám za těch dobrých deset let stalo poprvé. Fotky pořízené malým kompaktem od Canonu jistě řeknou více, dodám jen to, že když na dovolenou na lyžích, tak jedině do Dolomit.