V neděli 11. 5. jsme naplánovali s Kergemarha-kór malý fotovýlet. Málem se celá akce rozpadla, neboť většina přátel má před maturitou, a tak jsme nakonec jeli jen s JITChIm a mým tátou, taktéž se zajímajícího o fotografii. Naše kroky (nebo spíš pneumatiky, jelikož jsme jeli autem) nás vedly po vysídlených vsích příhraničí Českého lesa, naše první zastávka byla na Valtířově, kde bývalo přes 60 domů. Ves byla velice stará, první zmínka o ní je už z r. 1115 v opisu zakládací listiny kladrubského kláštera. Valtířov dnes představují jen dva křížky a pramen s bývalým rybníkem. Poblíž památníku jsme našli naši první dnešní keš. Dál jsme popojeli do sedla ke zřícenině hradu Starý Hirštejn (či Herštejn nebo Hyrštajn). Kešku opět nebylo problém najít díky celkem zřetelné „geocestičce“ a „geohromádce“. Po zalogování přišel táta s nápadem jít na druhou stranu kopce a sejít tak na červenou trasu, po níž bychom se jednoduše dostali k pramenům Radbůzy. Do mapy jsme znovu nekoukali, důvěřovali jsme tátovu úsudku. Chyba! Červená ve skutečnosti vycházela přímo z Hirštejnu a nikam se scházet nemuselo, kdežto my jsme se skutáleli se svahu až někam do hloubi lesa pod Hirštejnem. Při té příležitosti se nám povedlo objevit starou cestu, která na hrad vedla. Dnes je ovšem součástí jakéhosi „kamenného moře“, které je poměrně těžko schůdné. I tak jsme jej ale zdolali a po mírných útrapách jsme dosáhli zelené trasy, jež vedla taktéž ku prameni zdrojnice Berounky. Bohužel jsme ale sešli příliš nízko a ztratili tak zbytečně výšku, kterou jsme museli dohnat teď. Zato jsme navštívili pozůstatky Herštejnských chalup a Liščích domků, dalších vysídlených vsí českého příhraničí. K prameny Radbůzy jsme se dokodrcali až kolem šesté hodiny večerní – otázka brzkého návratu začínala být kritická. Chvíli jsme hledali kešku, která je zde skrytá, ale nezadařilo se. Návrat byl původně plánován do Pivoně a pak nahoru do sedla k autu. Vzhledem k časové tísni a nechuti šplhat se na Lysou horu, z ní do údolí a pak z Pivoně zpět nahoru, rozhodli jsme se využít důmyslné zkratky vedoucí sedlem mezi Hirštejnem a Lysou horou. Cesta nebyla překvapivě (na zkratku) ani moc náročná a my se dostali k autu docela včas. Do Pivoně jsme také zajeli, klášter zde je ovšem ve zuboženém stavu – střechy jsou opravené, ale zbytek stavení chátrá. Výlet jsme chtěli zakončit posezením v kavárně, leč domažlická restaurační zařízení tohoto typu mají v neděli otevřeno pouze do 20:00, což se nám stihnout nepodařilo, snad příště.