články z roku 2008

V současné době se v Kergemarha-kór zabýváme přípravou na první výstavku a s tím úzce souvisí tisk našich fotek. Tenhle článek by tedy mohl být užitečnou pomůckou pro ty jedince, kteří se v oblasti předtiskové přípravy příliš neorientují a o pojmu DPI slyšeli jen jednou a to hodně z dálky.
Tak o co vlastně jde? Zkratka znamená Dots Per Inch, což je, přeloženo od češtiny, počet obrazových bodů (pixelů) natěsnaných na vzdálenost jednoho palce, tedy 2,54 cm. A od tohoto faktu se vlastně všechno odvíjí. Tak například CRT monitor mívá 75 DPI, LCD mají o něco více – např. 96 DPI. Nejsou to standardní hodnoty, ale řádově se rozlišení pohybuje v těchto mezích. Proto se také obrázky a dokumenty určené k prohlížení na počítači exportují v takovém rozlišení.
Dovolme si malý příklad: pokud máme rozlišení monitoru 75 DPI a obrázek vyexportovaný v témže rozlišení, v jakém měřítku bude obrázek na obrazovce? Nu ano, přesně 100 %. A pokud bude rozlišení obrázku jen 30 DPI? Hádáte správně, měřítko bude kolem 50 %. Stále vám to přijde nepochopitelné? V zásobě mám ještě jeden důkaz: nastavte na svém monitoru největší rozlišení, jaké zvládne, změřte jeho delší stranu v palcích a vydělte tímto rozměrem počet bodů, který rozlišení pro delší stranu udává. Dojdete k číslu, které je rovno DPI vašeho monitoru (tuto hodnotu lze zjistit také v podrobném nastavení rozlišení ve vlastnostech plochy).
A jak je to s těmi fotkami? Dejme tomu, že foťák má rozlišení 10 Mpx ? toto rozlišení je, stejně jako u monitoru, závislé na velikosti snímače. Stejný počet pixelů bude na APS-C snímači, který se nachází ve většině zrcadlovek, více nahuštěn než u full-frame snímače, který už má rozměr filmového políčka. Jestliže se vám začíná zdát počet Mpx být dost relativní veličinou, jste na správné cestě – při stejném počtu pixelů na různě velkých snímačích totiž dostaneme jinou hodnotu DPI – u APS-C snímačů je nutně větší. A jak to bude vypadat na monitoru? Úplně stejně. Vzhledem k tomu, že monitor má také svou hodnotu DPI, zobrazí obrázek z APS-C stejně velký jako ten z full-frame.
A kde je tedy rozdíl? U snímačů hlavně v tom, co se na fotku vejde – díky své velikosti bude 10Mpx obrázek full-frame zrcadlovky obsahovat třeba celý dům, kdežto APS-C snímač zachytí jen jeho menší část. Z toho plyne jedna věc – na monitoru, kde budou obrázky stejně velké, bude dům z APS-C určitě větší. A to je právě onen crop-factor, který je u těchto snímačů známý a pohybuje se mezi 1,3 a 1,6 podle výrobce. Lze tedy říct, že na APS-C se vejde při ohnisku 18 mm jen tolik obrazu, kolik na full-frame při 28 mm při crop-factoru 1,6 (Canon). (Pozn.: S malou velikostí čipu souvisí ještě jedna nehezká vlastnost, a tou je ovlivnění elektrického náboje v okolních buňkách – pixelech – toto ovlivnění je tím větší, čím menší buňky jsou. Tento jev pak způsobuje různé vady na výsledném obrazu.)
Takže co už víme? DPI je fyzické rozlišení přístroje a určuje, jakou bude mít obraz výslednou velikost při jistém počtu pixelů na stranu. Víme, že full-frame zrcadlovky a APS-C čipy vyrobí při stejném počtu pixelů stejně velký obrázek, ale s různým obsahem. Nyní se podíváme na to, jak ovlivňuje nastavení DPI obrazu tiskový výstup. Je pravidlem, že pro tisk je potřeba materiál v rozlišení 300 DPI – toto číslo rozhodně není závazné, nýbrž jen doporučené. Dokonce se udává, že dobrý tisk je možné provést i s materiály se 150 DPI, ale pouze s náležitými úpravami v grafických editorech. Obecně platí, že bez úprav lze tisknout dobře od 250 DPI, pro B&W obrazy je potřeba rozlišení větší, ještě větší pro kresbu (400 a výš), pro perokresbu (tedy jen černé kontury na bílém pozadí – tj. maximální kontrasty) i 500-600 DPI.
Jak tedy zjistit, jak velký obrázek můžeme z našeho foťáku vytisknout? K tomu poslouží právě rozlišení snímače. Vraťme se k našemu příkladu: 2 palcový snímač s rozlišením 150 DPI by na této delší straně měl přesně 300 pixelů. Pokud bychom tiskli s rozlišením 300 DPI, tato delší strana by na výstupu měla právě 1 palec. Obrázek z 1 palcového snímače by při 300 DPI měl totožně 1 palec. Z toho lze tedy vidět, že počet pixelů přes svoji relativnost opravdu udává velikost fotky. Jednoduchou obměnou našeho příkladu zjistíme, že pro výtisk fotky 10×15 cm (tedy 3,9"×5,9") při rozlišení 300 DPI bude potřeba zhruba 2 Mpx (vynásobil jsem každou stranu rozlišením DPI, čímž jsem dostal potřebný počet pixelů na stranu). A opravdu, udává se, že pro tisk fotky této velikosti postačuje výstup ze snímače o zhruba 3 Mpx (tzn. že ve fotografické praxi se tiskne raději o něco větším rozlišením než 300 DPI).
Nakonec uvedu poslední příklad, ve kterém zjistíme, jak velkou fotku je schopen náš foťák vyprodukovat. Musíme znát jednak rozlišení, ve kterém budeme tisknout – pro tento příklad vezměme 300 DPI – a jednak rozměry našeho čipu. Tyto rozměry lze nalézt v manuálu, ale teoreticky vzato: poměr stran je 3:2, tedy 10Mpx snímač bude mít cca 3885×2590px. Při daném rozlišení jsme tedy schopni vytisknout fotku o rozměrech (3885/300 × 2590/300 = ) 12,65"×8,6", tedy 32,9×21,8 cm.
V příští fotoškolce si prakticky ukážeme, jak se dá se změnou DPI pracovat v programech Photoshop a IrfanView.