Kergemarha-kór logo

Já nejsem blázen!

Ačkoli si tak někdy připadám, poněvadž poslední rok mi blázinec docela připomínal. Všechno je taková houpačka – JITChI by se tedy spíš oháněl sinusoidou. Já se ale raději držím střízlivějších přirovnání.

A co se vlastně dělo? Tak za prvý jsme se zase smrskli. Už nás není 6, anóbrž se od party oddělila Katka, která za sebou spálila všechno, nejen mosty. A Kája Letadlo prodal foťák. Tedy – prodal foťák a jiný si už nekoupil! Tak jsme zůstali čtyři, přičemž Břéťa slibuje svůj článek už dva roky a Bzuk ještě nenapsal ani čárku. Jedinými aktivisty jsme tak my, zakládající členové.

Alespoň jedna věc se obrátila k lepšímu, a to náš web. Současný stav je konečně funkční tak, jak má být. Jedinou bolístkou jsou ještě chybějící fotogalerie, ale to se co nevidět spraví. Na začátku příštího roku 2011 sem určitě přibude deník další sněhové výpravy a doufám, že další cestopisy na sebe nenechají dlouho čekat.

úvodník napsal Jezevec 7.12.2010

Hledání

Kontakt

Přihlášení

Lenochod 2008

Prvním albem v nedlouhé historii tohoto webu byl dokument z tradičního pochodu pořádaného Gymnáziem Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích. Pochod je ovšem tradiční nejen díky svému vysokému věku 23 let, ale také proto, že se jej účastní jádro Kergemarha-kór (tedy já a JITChI) také již po hezkou řádku let, nehledě na fakt, že moje maličkost pochod spolupořádala ještě dalších 6 let nazpět. Pro mě je to tedy takové malé 10ti leté výročí.
Po roce se na webu KGMK objevuje další fotogalerie z tohoto pochodu, tentokrát jsme se naň vydali v poněkud jiném složení – já aka Jakub Blahut, JITChI alias Jan Hrubý, Perník coby Jenda Blažka a Bláža jako Terka Tochorová. Jako obvykle jsme zvolili z dvouhodinového rozpětí umožňující start tu poslední alternativu, tedy 9:00. Nasadili jsme zběsilé tempo hned ze začátku pochodu, a to hledáním kešky v Hánově parku. Pochod nás letos vedl po nové cyklostezce podél řeky Zubřiny směrem k rekreačnímu středisku Babylon [GPS]. Na tomto místě je také keška, ale tou jsme se příliš nezabývali, raději jsme slupli něco ke snídani/svačině.
V Peci pod Čerchovem jsme se zastavili, neboť další keš měla být schovaná někde tady. Povedená nápověda Jean-Jacques Rousseau nám dala nejprve trochu zabrat, ale pak se nám skrýš povedlo odhalit. JITChI ze schránky vyzvedl putovního travelbuga.
Kolem jedné jsme stanuli na Výhledech, kde JITChI s Terkou odlovili keš, kterou já už na seznamu mám, pak jsme pokračovali přes Chodov a Trhanov, kde jsme nečekaně dostali naloženo od Terčiných příbuzných. Nakládačka to byla ovšem příjemná, neboť se jednalo o cukrovinky typu bonbónů Harribo a kokosových koulí Raffaelo. Než jsme se dostali na konec Trhanova, bylo všechno pryč. Posledním výstupem byla stráň vedoucí z Trhanova na pahorek u Hrádku, na němž stojí památník chodského anarchisty Jana Sladkého Koziny. I tady se nacházela keš, a tak jsme ji odlovili.
Do Domažlic už odtud není daleko, ovšem cesta vede po asfaltce. Celý pochod měl končit nejpozději ve 4 odoledne, což jsme splnili opravdu na minutu přesně.

0 komentářů :: článek napsal Jezevec 28.4.2008

Reaguj na článek

zadejte slova proti a spamu dohromady

mapa | rss | facebook © 2010 Kergemarha-kór. Vyrobilo studio WEB&DTP